FUTURE EVENTS
FUTURE EVENTS
FUTURE EVENTS
FUTURE EVENTS
FUTURE EVENTS
2021
f2 LOOK UP
Fuchs2 pracuje s řadou výtvarných umělců, kteří pracují na atmosféře a light designu jednotlivých hudebních produkcích.
V roce 2020 vznikla na střeše budovy dočasná umělecká instalace od Jana Poše. Následující rok ji vystřídal objekt Jana Zdvořáka a v roce 2022 byla obměněna instalací Lukáše Kalivody. Od roku 2024 se na střeše pravidelně objevují nová díla ve spolupráci s Culture for Future. Začátek roku 2024 patřil instalaci Vladimíra Turnera, zatímco konec roku prezentuje trio Josef Frühauf, Dušan Chmeliar a Lukáš Procházka.
F2 LOOK UP nabízí prostor pro umělce, kteří dostávají šanci oslovit nejen návštěvníky klubu a kolemjdoucí, ale především všechny, kdo se denně ocitají v pasti automobilových kolon Severojižní magistrály.
Frühauf, Chmeliar a Procházka: Merry Crisis
29. 11.– ?
Vernisáž: 28. 11., 18:00
Galerie z vernisáže
Nová umělecká instalace se sváteční tématikou autorského tria Josef Frühauf, Dušan Chmeliar a Lukáš Procházka na střeše Fuchs2.
Období Vánoc je prezentováno jako bezstarostné období radosti spojené s nakupováním dárků a oslavami konce roku. Permanentní reklamní tlak jak na sociálních sítích, tak i ve veřejném prostoru prostřednictvím světelných reklam a billboardů, nám dává zapomenout na osobní a společenské problémy a lehce omámené nás přenáší do reality dalšího roku.
Přeexponované téma environmentální krize a všech dalších lokálních a osobních přichází s novým rokem společně s vystřízlivěním. Společenská nálada a nálada veřejného prostoru jsou srovnatelné se stavem ulic a sběrných míst odpadu na jejich rozích. Kocovina doprovázená kolonou aut způsobenou další blokádou ulic kvůli klimatu se stává koloritem cesty do práce.
Stejně tak, jako byla apokalypsa v době gotiky součástí každodenního života a Ježíš, jako spasitel ve formě bezmocného ukřižovaného těla pokrytého krví a bezmocí, se dnes setkáváme v každodennosti s koncem světa a náš spasitel se omezil na motivy hořící planety.
Postupně kolabující neonový nápis Merry Crisis nás nenutí začít něco měnit, neslouží jako aktivátor odporu nebo aktivismu. V každodenních kolonách, které mnozí z nás při průjezdu kolem Fuchsu zažíváme, nás tento nápis bezvýhradně nutí k individuálnímu prožitku probíhajícího konce světa.
foto: Libor Galia
Vladimír Turner: MocK UP
9. 1.–25. 3. 2024
Vernisáž: 8. 1., 18:00
Dílo vzešlo z otevřené výzvy na téma (Ne)udržitelná doprava, kterou společně vyhlásily tři subjekty – Fuchs2, Culture for Future a Poslední generace. Sedmimetrová kinetická socha s nafukovací konstrukcí, která je poháněna malou solární elektrárnou. Maketa ropného čerpadla se houpe pouze tehdy, když je dostatek sluneční energie k jeho naplnění. Druhá pozice je moment kolapsu. Kolapsu, který zažíváme kvůli fosilnímu kapitalismu.
Klub se nachází v prostorách funkcionalistického domu od architekta Josefa Fuchse, kolem něhož proudí jedna z nejfrekventovanějších silnic v Praze – Severojižní magistrála, po které projede kolem 67 tisíc aut za den. Pokud nepočítáme menšinu těch, která už nemají spalovací motor, téměř všechna mají něco společného s konkrétním ropným vrtem. A jedna z čerpadlových hlav jim teď přikyvuje na pozdrav nečekaně uprostřed města. Vypadá hravě – trochu jako dětský skákací hrad, trochu jako balónek z oslavy, který je třeba čas od času dofouknout, aby se vzpomínky z večírku hned nevytratily a zabránilo se tak příchodu tvrdé kocoviny.
Sedm metrů vysoká kinetická instalace je poháněna solární elektrárnou. Pokud má dostatek sluneční energie, pohupuje chápavě hlavou, je naplněná. Pokud jej nemá, zbortí se sama do sebe. Vzpomínky z mejdanu vyprchaly, nastala deziluze, kolaps a kocovina proudí bolestivou silou všemi nervy našeho planetárního těla. Zhroucený kozlík symbolizuje selhání fosilních vizí, konec dinosaurů, přičemž těm opravdovým bychom měli nechat klid pod zemí a ty lidmi vytvořené dinosauří korporace bychom měli dohnat před soudy. Vždycky se totiž dá propadnout ještě hlouběji, i když je to v danou chvíli už nepředstavitelné. Mock Up se dá do češtiny přeložit jako „model nebo replika stroje nebo konstrukce používané pro výukové nebo experimentální účely“, “kulisa” - “kulisa udržitelnosti” a zároveň i jako sloveso „vysmívat se“. Experimentální a výukový účel Turnerovy sochy dohnaný do absurdity je jasný: má upozornit na to, čemu se s radostí a úlevou (protože to prý není náš problém a nic nezmůžeme) vyhýbáme: potřebě apelovat na politické struktury k rychlé a důsledné energetické transformaci a klimatické spravedlnosti. Protože jinak se jakékoli naše sny o budoucnosti můžou rozplynout jedním kývnutím hlavy. A výsměch, který je na nás uplatňován, bychom měli odrazit a, i když se nám to zdá absurdní, rozkrývat způsobený zmatek jasnými a cílenými gesty a činy. A věřit, že perpetuum mobile opravdu neexistuje – a co jsme zapnuli, můžeme i vypnout.
foto: Tomáš Král foto: Jan Hromádko